Malta
17. - 21.4.2013
Po dvouletém cestovatelském půstu, jsme se s Dejvem domluvili, že takto to dál nejde a je třeba cestovat dokud ještě nejsme v chomoutu. Variant bylo mnoho. V konečném výsledku rozhodla cena letenky. Vyrazili jsme tedy na Maltu, která je pro nás v letních měsících z finančních důvodu nedostupná.
S určením termínu jsou vždy nemalé problémy. Na štěstí jsme jenom tři, kteří jsou jakž takž dospělý a jsou schopni se na leda čem domluvit. Termín padl 14 dní po Velikonocích, kdy počasí mělo být celkem teplé, a cena letenek se lámala. Cca měsíc před plánovaným odletem jsme sledovali letenky. Cena se stále pohybovala něco kolem 3500 Kč zpáteční. Byli jsme už rozhodnuti, že i tuto cenu zaplatíme, i přesto jsme šli do malého rizika a počkali ještě týden. Malý risk se vyplatil a naše cena se zastavila na 2600kč.(odlet byl z Krakova) Už jsme dále nechtěli pokoušet štěstí a letenky jsme koupily. Letenky ještě 14 dní před odletem klesly na neuvěřitelných 1800Kč zpáteční i přesto jsme byli spokojeni. Necelé 2 týdny před odletem jsme rezervovali auto.
Scházíme se něco kolem 11 hodin u Dejva v Orlové. Dáváme oběd v místní restauraci nějaké UHO s hranolkama. Měníme koruny na Polské šušně (na mýtné) + ještě nějaké eura. Bereme benzín a něco málo po 13 Hodině vyrážíme směr Krakov dle navigace. Dejv už měl vymyšlenou trasu, jen mu ještě jednou připomínám, že nemám dálniční známku. Je překvapen touto hláškou a přirozené a kurva mě rozesmává od ucha k uchu. Kutíme jak vlastně najedeme na Polskou dálnici. Nakonec to prostě riskujeme a posledních 5 km před hranici jedeme bez známky. Celkem adrenalin, pokuta by byla nejspíš pěkně mastná. Při nájezdu na dálnici vidíme pro nás spásnou značku, která značí, že dálnice je bezplatná. Po polské dálnici A1 jedeme asi 20 km, ta je v tomto úseku zdarma. Následuje objezd, který nás protahuje místními vesnicemi asi 10 km. Překvapivě na Polsko je to velmi dobře značeno a tabule nás směřují na dálnici A4. Je to nová dálnice, která je zpoplatněná. Mýtné brány nelze minout, cena pro osobní auto je 9 PLN. Tyto mýtné brány jsou cca co 60 km od sebe. Cestou se bavíme hrou přesného překonávání rychlosti dle GPS. Moc se mi to nedaří, aspoň že je sranda. Druhá mýtná brána je skoro hned u letiště Krakow. Zaplatili jsme mýtné a po 100 metrech odbočujeme z dálnice na letiště vyjebávka 1. Snad se nám do budoucna povede tuto bránu přes možné Kotěhůlky objet.
Na letiště přijíždíme v dobrém čase. Hledáme parkoviště pro dlouhé stání. Po objezdovém kolečku kolem dokola, nás to stejně směruje na vysokopodlažní parkoviště. Vyjebávka č.2 Dle stránek jsme měli platit za 5 dny parkování 70 PLN. Na vrátnici se dovídáme trošku jiné ceny. Levnější parkoviště je údajně pro ubytované v hotelu na letišti. Aby nedošlo k těmto fopa informacím jsem vše zjišťoval přes email. Přesto to je jinak!!! Nakonec platíme 122PLN.
Parkujeme, mezitím si Dejv vzpomněl na melodii ze Sandokana. To by nebyl on aby to nepozměnil na AZBRAŽÁAANJ. Jdeme se odbavit, to probíhá v pohodě, i když byli i tak přísní, že chtěli sundat plastový pásek na druhou stanu se dokonce povedlo pronést i 5 rohlíku se salámem. Při sbírání věcí z plastové krabice se baví, tím co kdo chtěl pronést do letadla. Od nůžek až po paličku na maso. Ředitelem zájezdu Dejvem jsem byl pověřen jako tlumočník zájezdu. Říkám mu, že to není dobrý nápad, ale názor nezměnil. Ani jsem se nenadál a už perlím v jazykových znalostech. Kupujeme neskutečně drahou vodu. Pomalu se sáčkujeme do řady k letadlu. Jsme někde skoro až ke konci, proto nesedíme vedle sebe, ale za sebou. Let trvá necelé 3 hodiny (2:30Hod). Dejv si dlouhou chvíli v letadle zpestřuje cvrnkání mi do ucha. Baví tím nejen sebe, ale i okolí. Po cvrnkacím letu zábavy nás vítá letiště na Maltě. Natěšeně říkám Dejvovi, že dle emailu by v příletové hale měla stát ženská z autopůjčovny s mým jménem ( aby mne u toho vyfotil) Tak zkomolené jméno jsem ještě neviděl, buď paní neuměla psát nebo nevím. Z focení pochopitelně nic nebylo. Vypisujeme smlouvy – platíme, bereme klíče a jdeme na parkoviště pro naši káru. Plná nádrž stála 75 Eu. Vychytávka č.1 – Pokud jedeš na Maltu pouze na 5 dní jako mi není šance projet plnou nádrž. Zkusit se nějak domluvit s půjčovnou, že si benzín nabereš sám. I když jsem objednával velké auto k našemu překvapení máme pidi auto peugeot 107. Naštěstí jsme jen dva, už i naše batohy dělají kufru problém. Neumím si představit, kdybychom byli 4. Svačíme a přemýšlíme kam jet. Malé auto nám trošku zkomplikovalo plány na spaní v autě. Proto vyráží k večernímu dobrodružství do centra Vallety hledat hostel. Cestu do neznáma ještě umožňuje nezvyk jízdy vlevo, ale to se po pár vytroubení od řidičů stává rutinou. Najeli jsme bezmála 100Km, ale Hostel byť nám k tomu přispěli i místní jsme nenašli. Dvě hodiny jsme se jezdili od čerta k ďáblů, ale Hostel nikde. Čas rychle utíká je něco po 22Hod. Sereme na celý Hostel, jedeme pryč z centra, to se jeví jako problém, neboť skoro všechny cesty vedou zase zpátky do centra. Naštěstí nás napadlo jet se podívat na molo, kde vyjíždějí trajekty na ostrov Gozo. Po cestě míjíme mnoho cestiček a pláží na možný nocleh. Objevujeme osamocené místo na útesech, kde se rozhodujeme přespat venku. Ještě máme hlad, vracíme se jako trubky zpět do města pro jídlo a případnou snídani (jakýkoliv stánek zoufale hledáme přes hodinu) podařilo se, kupujeme vodu a večeři - snídani. Vracíme se zpět na spací flek. (ze směru z Vallety na Ferry je na kopci kruhový objezd, po levé straně je Red Tower mi odbočíme vpravo a po cestě až na samotný konec je kaplička a útesy. Nádherné místo.) Kolem půlnoci usínáme, není tomu ani hodina a přijíždějí nějaké auta. Nevím, jak to děláme, ale ještě se NESTALO abychom při našem cestování nespali na Šukacím místě. Naštěstí jsme vskutku unaveni, a proto záhy usínáme.
O půl 6 ráno přijíždějí 4 auta plná lidí, nepřekvapuje nás to. Opravdu jsme na nádherném místě a východ slunce to jen podtrhuje. Ovšem oni nepřijeli na východ slunce, ale střílet místní ptáky. U toho se opravdu už spát nedá, vstáváme něco po 6 hodině, sušíme spacáky, plánuje cestu, fotím východ slunce. Dle tabule co je kousek od nás zjišťujeme, že je možnost zde kempovat pouze na vyznačeném místě (za poplatek, který získáme na místním úřadě), ale to naše to nebylo. Naše první spací místo se dle tabulí jmenuje č.1. MADONA STATUE. ( více viz. mapa ) Další místo co jsme navštívili byla již zmiňovaná č. 2. RED TOWER. Byla zavřená fotíme okolí a samotnou věž. Obrovský kostel č.3. STATUE OF ST. PAUL ve městě Mellieha nás upoutal svou velikostí a hlavně místem na kterém byl postaven (skála). Výhledy do všech stran byly kouzelné. Další místo k zhlednutí dle průvodce bylo č. 4. SELMUN PALACE (uzavřený luxusní komplex). Fotíme nezbytné fotky a jedeme zjistit cenu trajektu na Ostrovy Gozo a Comino. Ceny obou trajektů nás velice milé překvapily. Ceny jsou na Comino 10Eu na hlavu ( bez auta, jeto malý ostrůvek pouze pro pěší) a na Gozo 4,65 EU osoba nebo 20 Eu 2 lidi + auto tam i zpět. A tak o programu na následující den je rozhodnuto. Během dne stačíme ještě navštívit mnoho další míst č. 5. ST. PAULS BAY V centru Bugibba na náměstíčku dáváme oběd, kupujeme suvenýry. Další návštěva je po cestě k starobylému městu MDINA, č. 6. MADLIENA FORT, to je pro nás velké zklamání. Jedná se o výcvikové středisko pro policisty, uzavřené ostnatým drátem maximálně co je k focení jsou obří satelity v okolí. Dle mapy zdá se krátkým přejezdem, vzdušnou čarou do 8 kilometrů jedeme na starobilé město MDINA. I přes krátký přejezd se mezi městy Sliema a St. Julians doslova JEBEME dvě hodiny díky chaotickému uspořádání směrových tabulí. Napadla nás spásná myšlenka zapnout Boženu GPS. To byl super nápad, ta nás bez problému vyvedla z města a do 10 minut jsme dorazili do města č. 7. MDINA. Parkuje se před branami města, dál to autem nejde. Nádherné město na skále s velmi úzkými uličkami a nádherným výhledem do okolí. Nezbytné porno fotky nemůžou chybět. A už valíme na další atraktivní místo na útesy DINGLI CLIFFS. Díky zkušenostem, kdy nás Božena bez problému vyvedla z města využíváme opět jejich služeb. To byla trošku chybička. Božka neřeší terén pere nás přes cestu necestu. Přejezd dle mapy je vzdušnou čarou cca 1 kilometr, ale Božka si to užívá a pere nás přes neuvěřitelnou cestu, která se pomalu uzavírá zelenou džunglí. Kvalita cesty je ta tam a díry co jsou v cestě už nejdou ucpat ani největšími kameny co jsou podél cesty. Chudák Dejv musí couvat cca 600 metrů po tankodromu zpět. Cestu jsme na útesy našli sami bez pomocí Božky. Útesy č. 8. DINGLI CLIFFS nás moc nenadchly. Proto si jedeme spravit chuť na starobylé chrámy u města č. 9. MNAJDRA. To, že tam bude vstupné jsme věděli, ale že bude 9Eu, nás odradilo. Starobylé chrámy, lépe řečeno kvádry fotíme zdálky jedeme dál. Pomalu se začíná stmívat a veškeré baterie do foťáku máme vybité. Vrchol tripu nás čeká až zítra, proto se dnes rozhodujeme přespat v Hostelu nebo Hotelu nabít veškeré baterky co máme. Hostel po celkem dlouhém hledání ve městě Sliema se povedlo najít. Jeho název byl Bacon Harmony, byl hodně zastrčený noc stála 16EU. Ještě zkoušíme i levné Hotely, na cenu. Jeden Hotel jménem MILANO na hlavní třídě nás příjemnou cenou překvapil, a tak jsme u něj i zůstaly. Cena noci byla sice o pár euro drahší, ( 25 EU + snídaně) ale výhody to dorovnaly. Nabíjíme baterky, dáváme sprchu a plánujeme následný den. Mimo jiné píšeme pohledy do půl 1. V noci je vedro k posrání a nad ránem kosa jak cyp.
Ráno vstáváme kolem půl 8Hod. Provádíme hygienu a jdeme na snídani. Napcháváme se úplně vším možným skoro k prasknutí. Balíme vracíme klíče a jedeme směrem trajektu. Po cestě se stavujeme k vesnici, kde se točil Pepek námořník – tzv. č. 10. POOPEYE VILLAGE. Jsou tam postavené kulisy z filmu. Nádherná zátoka, vstupné do vesnice je 8,5 EU. Peněz je nám líto, proto fotíme z cesty nad vesnicí. Má to v podstatě stejný efekt jako kdybychom byli ve vesnici. Slyšíme zvuky a vidíme co se děje kolem. Ještě máme čas, trajekt jede za necelou hodinu. V dáli vidíme č. 11. WHITE TOWER, řekl bych, že slouží (la) jako navigační bod pro lodě, jedeme se tam podívat. Je zchátralá, točíme auto a jedeme k trajektu. Auto parkujeme na obrovském parkovišti. Prvně jedeme na ostrov COMINO (nejmenší z 3 ostrovů státu Malta. Ostrov pouze pro pěší. Největším lákadlem na ostrově je modrá laguna a nespočet jeskyní na pobřeží) Cesta trajektem trvá cca 10 minut, kapitán lodi dělá nefalšovanou techno-párty. Kotvíme v přístavišti č. 12. BLUE LAGOON. Tady to žije, diskotéka, stánky, plno lidí a krásných bab. Jdeme pryč od rachotu a snažíme se obejít ostrov dokola. Fotíme krásné scenérie. Po hodince chůze objevujeme nudapláž, kde se také na 2 hodiny zastavujeme a opalujeme. (mezi č. 12 a č. 13) Voda je na nás opravdu studená něco kolem 15 °C. Z 20 lidí na pláži jsou pouze 4 nahatí a dva jsme mi. Za ty dvě hodiny opalování jsme pěkně opečení. Pokračujeme dál podél pobřeží k jedinému hotelu na ostrově. Ten je sice teď zavřený, ale má pěkné zázemí (dva bazény, tenisové kurty, nádhernou zátoku, volejbalové hřiště atd.) kousek za hotelem po kamenité cestičce je obrovská jeskyně v útesu č. 13. SANTA MARIA BAY Čas rychle utíká, poslední trajekt jede v 17 Hodin. Pomalu se vracíme k modré laguně. Směr nám udává hudba, kterou slyšíme v dáli, jdeme úhlopříčně přes ostrov. Ostrov se nám obejít dokola nepodařilo, ale jen kvůli opalovaní na pláži, jinak by to nebyl problém (po obvodu má ostrov cca 8 km) V přístavišti v modré laguně je mnoho lidí chtivých odvozu. Panuje tam trošku chaos. Čekáme na náš odvoz asi 20 minut. Cestou zpět na lodi navštěvujeme 2 – 3 skalní jeskyně. Moře je více než ráno rozvlněné, kapitán lodi to neřeší rozkuřil motor na plné obrátky a svinskou rychlostí skáčeme přes vlny. Jsme z poloviny těla mokří. Chudák paní je mokrá do nitky. Vychytávka č. 2. Při cestě zpět si sednout dopředu lodi nebo alespoň ke kormidlu lodi. Vzadu je 100% pravděpodobnost, že chytneš slanou sprchu. V autě jíme a přejíždíme s autem a trajektem na ostrov Gozo. Cesta trvá 25 minut. Můžeš, ale nemusíš z auta vystupovat. Doprava na ostrově Gozo je mnohem klidnější. Po cestě ke skalnímu oknu tzv. DWEJRA POINT navštěvujeme v hlavním městě (VICTORIA – RABAT ) 3 patrový obchodní dům Arcadia. Nakupujeme večeři i snídani kupujeme místní pivo. Po nákupu pokračujeme dál na DP. Tento bod nelze minout neboť tam končí i cesta. Na DP je velké parkoviště a kousek od něho ještě kamenitá cesta k zátoce. U parkoviště jsou záchody a sprcha. U zátoky také parkujeme. Jsme přímo na očích, ale před sebou v dáli vidíme lákadlo ostrova AZURE WINDOW, to stojí za risk zde přespat. Spíme v autě. Večeříme, provádíme očistu, kecáme. Kolem projíždí mnoho aut, mimo jiné i policejní. Dívají se směrem k nám přesto jedou dál, ufff to máme štěstí. Vytahujeme piva, ale máme problém není je čím otevřít. Jebu se s otvíráním 20 minut, mezitím jsem polovinu piva vylil, ale neotevřel. Na scénu nastupuje známí či neznámý PÍČ Dejv, který za přispění i mých rad nad pivem vyhrává. Z třetinky piva máme rázem decinku. Ale je to tam. Usínáme něco kolem 11 hodin.
Vstáváme s východem slunce, zdravíme místní, fotíme okolí. Je chladno. Mořský vítr z moře je silný a studený. Slunce teprve vychází. Opět vidíme policajty, kteří dělají, že tam nejsme. Nevíme jestli to je barvou auta (fialová) nebo prostě máme štěstí. Jedeme blíže ke skalnímu oknu –č. 14. AZURE WINDOW. Je odliv proto se k oknu můžeme přiblížit na vzdálenost do 20 metrů, je to nádhera. Další zastávka je v hlavním městě ostrova č. 15. VICTORIA – RABAT. Auto necháváme u supermarketu Arcadia. Navštěvujeme starobylou citadelu, která je nejvyšším bodem na ostrově. Vstup na vyhlídku je zatím zdarma. Navštěvujeme trhy, kde si kupujeme památeční trika. Další zastávka je na Calypso Cave. Jedeme dle tabulí, ale cesta se nám nedaří asi, tak jak by měla. V autě Dejv zase perlí a vymyslel jazykolam DNĚPROPETROVSK. Cestou podél pobřeží navštěvujeme solná pole z 15. Století č. 16. v MERSALFORNU. Důmyslný systém nás uchvátil. Fotíme a jedeme dál po pobřeží na Calypso Cave. Obědváme pizzu na pláži Marsal bay. Cestou na Calypso cave za pláží Marsal bay vidíme na kopci ukřižovaného ježíše. Snažíme se k němu najít cestu, ale bezvýsledně. Fotíme ho z dálky a tady padá jedna z legendárních hlášek„ Sereme na to každá minuta drahá……Vašek děleeeej“
Č. 17. CALYPSO CAVE jsme nakonec našli. Vstupné je sice zdarma, ale nebyla to jeskyně pouze vyhlídka na široké okolí. Jsme trošku zklamáni, ale co už. Jedeme zpátky na trajekt a na hlavní Ostrov Maltu. Čas se pomalu překlápí k večeru, snažíme se ještě navštívit č.18. HYPOGEUM ve městě Hal Saflieni. Bohužel pro nás přijíždíme 20 minut po zavíračce. Ani starobylý chrám č. 19. TARXIEN TEMPLES jsme nestihly. Tak jej fotíme zpoza plotu. Nakupujeme jídlo a hledáme místo na spaní. Sjíždíme blízko letiště do nějaké zátoky blízko nákladního přístaviště. č. 20. V dáli pozorujeme obří tankery. Rekapitulujeme úspěšný výlet a už kujeme pikle na další rok.
Vstáváme kolem 4 hod. Vracíme auto na letišti, poslední nezbytné fotky a jdeme se odbavit. Vyjebávka č. 3. Jsme zklamáni suvenýrovým obchodem ve volné zóně. Není tu nic pro upomínky. Je to nejhorší obchod co jsme kdy ve volné zóně navštívili.
Odbavujeme se, opět jsme poslední v řadě. V tuto chvíli je nám to už jedno. Jsme unaveni. Z letu zaznamenávám pouze start a přistání. Vyzvedáváme auto na parkovišti a jedeme domů.
Plni nových hlášek, energie a zážitků se těšíme na další společný trip příští rok.
V autě na Ostrovech Malty jsme celkově najeli 485 kilometrů, z toho 120Km na ostrově Gozo.
Náklady –
2600Kč letenka + 110 kč(18PLN) mýtné+600kč benzín polsko+1872 Kč komplet auto+650Kč (25Eu) Hotel + 380Kč parkovné Polsko = 6212 Kč / osoba+ osobní útrata.
