Lyžovačka ve Vrátné
1. - 3.2.2013
Po úspěšném konci světa je na čase vylézt z ulity a zase začít žít. První společnou akcí tohoto roku je lyžovačka na Vrátné v plné režii Kaliač teamu. Jak to začalo?V polovině ledna dostali Kaliači tip na levné a dobré ubytování ve Vrátné. Netrvalo dlouho a návrh na termín společné akce byl na světě. Po vyjasnění podrobností jsme si rezervovali překvapivě 8 míst. Letos to bylo poprvé, co účast oslovených na akci bylo 100%. Účastníci zájezdu byli Petřík+Lucka, David+Lucka+Joey, Vašek+Soňa+Fanynka, Hasan+Verča. K velké účasti jedou 2 auta. Vyjíždíme v pátek po práci. Sraz máme na místě v Terchové. Každý končí jindy, proto první posádka vyjíždí z Ostravy něco kolem 18 hod. (Petřík s Luckou a Kaliači) Druhá posádka se schází po 18 hodině u Hasana. Sova tým je kompletně sbalený. Hasan se právě vrátil z práce. Bere to stylem, co nemám, to nepotřebuji. Během 45 minut vyjíždíme. Cestou se stavujeme pro Hasanovu budoucí ženu. Ještě je nutno se stavit do Globusu pro jídlo a tradá vyjíždíme. Oficiální čas výjezdu je 20 hodin. V autě je sranda, nálada je skvělá.
V Ostravě Hasanovi ukazuji mé perfektní navigátorské schopnosti. Ukazuji mu zkratku u Svinova, sjíždíme z Rudné na velký kruháč, kousek po kruháči a zpět na Rudnou. Hasan nesměle prohodí - ty vole, to je ta samá cesta, ze které jsme sjeli - rázem se celým autem pronese neskutečný smích – no nic, zkratku jsem ukázal a jedeme dál J . Když víte, jak se věci mají pořádně dělat, kamarádi to ocení. Zabloudit v Ostravě, kde denně jezdím, to tu ještě nebylo. Druhé pozdvižení, tentokrát ne už moje, se nám povedlo na kruhovém objezdu ve Frýdku – Místku. Hasan, jak je jeho zvykem, už přemýšlel určitě hodně dopředu. Zničehož nic dal blinkr a zase stojí ve špatném pruhu pro odbočení a odbočujeme o ulici dříve. Všichni z toho máme čurynu. Aby se nám už nestal další kiks, Hasan mi dává do ruky navigaci. V té je přednastavená trasa na místo. Cestu na místo 100% známe, přesto vypínáme mozek a posloucháme navigaci. Ta nás na kruhovém objezdu pere na opačnou stranu našeho cíle. No nic, točíme se potřetí.
Navigace to má spočítané, schovávám ji zpět do obalu. Co čert nechtěl, navigace boduje podruhé. Ze tmy se v autě line další pokyn navigace - odbočte vpravo. Hasan chudák automaticky nahodí blinkr a odbočuje zase špatně, točíme se počtvrté, navigaci úplně vypínáme a bereme do ruky mapu. Dle mapy je cesta už v poklidu. Probíhá nezbytná komunikace s řidičem, aby neusnul. Mezitím dostávám sms od první posádky, že již dorazili. Téměř před cílem dostávám popis podrobné cesty k cíli. Jedeme přesně dle pokynů v sms přesto se nám nedaří najít cíl. Projíždíme celou osadou a na půl cesty na Vrátnou se otáčíme a zkoušíme to najít ještě jednou. Naštěstí jsou Kaliači, tak prozíraví a na klíčové odbočce nás vyhlížejí. Parkujeme, vybalujeme a ubytováváme se. Dáváme pozdní večeři. Kolem půlnoci je porada ve společenské místnosti, děláme diskotéku. Hrajeme společenskou hru filmové hlášky. Hrajeme a kecáme do 2 hodin ráno.
Vstáváme něco kolem půl 10, snídáme a pomalu se chystáme na lyže. Vyjíždíme kolem 11 hodin. Parkujeme pod lanovkou, je to zdarma. Koukáme na kopec, viditelnost nic moc, terén taky tak a počasí to stojí za pikaču. Začíná velmi citelně pršet-leje. Proto jdeme na čaj do koliby naproti parkoviště. Radíme se, co dál, nikomu se v takovém počasí nechce, ale když už jsme tady, jdeme do toho. Dělíme se na dvě skupinky, začátečníci a pokročilí. Pokročilí jdou na kopec, začátečníci vlastně taky, ale na menšíJ. Svah je velké oraniště, samé muldy, pod nimi těžký sníh, hlína nebo led. Hnus! Jezdíme až do konce, přezouváme se a na večeři jdeme do koliby na parkovišti. Jedeme na chatu, chystáme se na večer. Přípravy jsou velké, sedíme v horních pokojích, nálada je super. Hrajeme hry a kecáme. Únava bere za své, spát jdeme něco po půlnoci. Pánové toho ještě nemají dost, proto jdou kolem 1 hodiny na kafíčko a nějakého toho panáčka. Kolem 3 hodiny ráno se vrací a budí celou chalupu.
Ráno vstáváme kolem 10 hodiny. Snídáme, uklízíme pokoje, balíme věci do aut. Jedeme na Janošíkové diery. Parkujeme u Hotelu Diery, je to opět zdarma. Procházka je pěkně značená. Z důvodu bezpečnosti jdeme pouze na dolní Janošíkovy díry. I přesto má procházka nádech adrenalinu. Je hodně sněhu a na kritických místech je led. Celá procházka trvá asi hodinu a půl. Nezbytné porno fotky nesmějí chybět. Neuvěřitelné ledové útvary si pro nás příroda připravila. Na oběd se stavujeme do hotelu, cenově stejné jako u nás. Loučíme se a jedeme domů. Cesta byla poklidná a všichni se domů dostali ve zdraví. Děkujeme všem za účast a více takových společných akcí.
Náklady : 200kč/osoba - nafta + 10euro ubytování/ osoba - noc
