6.ročník PRADĚD a výlety po okolí

Rok utekl jako voda a nastal čas si oddychnout od všedních starostí. Akce s názvem Praděd v sobě vyloženě skrývá odpočinek a vyblbnutí. V průběhu akce vše nasvědčovalo tomu, že se může sejít početná sestava, což by se mohlo rovnat větší zábavě. Nakonec nás z původních 12 lidí jelo 9 a to považuji za velmi slušný počet. Program byl tentokráte extra nabitý, probíhalo MS v hokeji, v plánu bylo finále ligy mistrů ve fotbale, měli jsme s sebou lukostřelbu, stolní hokej, šipky, kola. Jeli jsme asi 4 auty a na chatě u Komárků jsme se scházeli postupně. Přijížděli jsme mezi 16.a 18. hodinou a po ubytování a vybalení věcí se bratři Kawulokové pustili do grilování. Mezitím nás přijel přivítat majitel se synem a debaty u piva nějak vyplynulo, že bychom si mohli zahrát fotbal. Desátým hráčem byl majitelův syn a tak jsme hráli asi hodinu utkání 5 proti 5. Stmívání naše sportovní nadšení ztlumilo a tak jsme šli potrestat ugrilované Kawulokovic maso. Přemístili jsme se do chaty, kde si někteří zahráli šipky, jiní koukali na TV a plánovali jsme ranní snídani a odjezd na kole směr Praděd a dál. Ráno se postaral o snídani už předem těšící a všemi kvitovaný Petra, který ukuchtil vaječinu, se kterou jako jediný nebyl spokojený, k pití se podával čaj nebo bílá káva. 

Vyrazili jsme kolem 10. hodiny a počasí vypadalo slibně. Jen co jsme vyjeli na Hvězdu, zjistili jsme, že se zrovna koná nějaký polský závod ve výjezdu na Praděd, takže jsme po cestě předjížděli a někteří byli předjížděni polskými závodníky. První sraz a čekání na opozdilce se konal na Ovčárně a pak jsme pokračovali vzhůru. Bohužel jen co jsme vyjeli začalo lít jako z konve. Na vrchol jsme přijeli komplet mokří a znechucení. Bylo tam strašně moc lidí. Marián se podíval do telefonu na předpověď počasí a zahlásil, že minimálně dvě hodiny bude lít. Tak jsme přehodnotili plány a místo dalšího výletu jsme se rozhodli vrátit zpět do chaty. Cesta v dešti a zimě nebyla zrovna z nejpříjemnějších, ale všichni jsme úspěšně dorazili na chatu, kde následovala zahřívací koupel a porada co bude dál. Bylo poměrně dost času a první hokej začínal asi za hodinu, takže jsme se rozhodli navštívit místní restauraci, jak Pěgřa říká u Holcmana. Tam nám bylo moc příjemně…Vrátili jsme se do chaty a začal hokejový maratón, hráli i češi. Pro ty koho to nebavilo, probíhala nějaká ta lukostřelba venku a následovalo další grilování, tentokráte v podání grilmajstera Petříka. Večer opět turnaj v šipkách, stiga hokeji a v televizi finále ligy mistrů ve fotbale. Ráno, po snídani, kterou opět režíroval Pěgřa, tentokráte už spokojený s vaječinou, někteří vzhledem k tomu, že měli z předchozího dne mokré věci jeli domů. Zůstali jsme na chatě 4, ale ze stejného důvodu jsme již nikam nejeli. 

Zastříleli jsme si z luku, zaházeli létajícím talířem a shodli jsme se na tom, že příště musíme jet už ve čtvrtek večer, abychom měli dva cyklistické dny, protože v neděli se hodně lidí těší domů….Odjížděli jsme do svých domovů kolem 12. hodiny plánujíce další rok. Objevily se jisté spekulace, že bychom příští rok mohli výlet podniknout do oblasti Slezské Harty, tak uvidíme jak to všecko dopadne.