LYSÁ HORA
1.7.2012
Díky prvnímu dni v měsíci a zároveň i poslednímu možnému volnému víkendu před naším vrcholem sezóny jsme mohli alespoň s Dejvem naplánovat cestu do Rakouska (jednalo se hlavně o to ze které strany kopce pojedeme, neboť na každé straně panovalo velice rozdílné počasí a rychle se měnilo a my stále nebyli za jedno) a dát si poslední ostrý kopcovitý trénink před cestou do Rakouska. Kde jinde bychom mohli potrénovat kopce, než na královně Beskyd Lysé Hoře.Tady se nabízí nepřeberné množství terénu, které je ideální pro trénink pro již zmiňované Rakousko.
Počasí pro výjezd bylo takřka ideální, tedy skoro. Předpověď hlásila 29 °C ve stínu, tajně jsme doufali, že na horách to bude méně. Výjezd byl naplánován na 9 hodin ráno. Vzhledem k situaci, která panovalo už od časného ráno ( již v 7 hodin ráno byla teplota kolem 23°C, jsme se obávali bouřek z tepla. Inu nebyli jsme daleko od pravdy. Od nedalekého Polska se k Orlové blížila tma. Proto jsme stále otáleli s výjezdem. Po hodině a půl jsme se rozhodli pro risknutí nějakých pár kapek a udělali jsme dobře. Výjezd se tedy téměř tradičně opozdil, tentokrát na tom nenese vinnu lidský faktor, ale počasí. Cesta utíkala poměrně rychle a vzdálenost z Orlové do Frýdlantu nad Ostravicí je téměř stejná jako z Ostravy. Auto jsme zaparkovali za modlitebnu ve Frýdlantě / Ostravicí. Sbalili si potřebné věci a vyrazili. Jeli jsme přes Malenovice více viz. mapka. Počasí bylo na zdechnutí, pekelné vedro a žádný vánek no prostě sauna. Překvapivě jsme moc bikeru nepotkali vinou velmi teplého počasí. Pěknou trasu vybral David, chvilku se střídal stín chvilku slunce. Pár pornofotek jsme udělali těsně před výjezdem na Ivančenu. Následoval sjezd směrem na Zimný a poté lesní cestou po serpentýně okolo Lysé hory až na asfaltku, která vede na vrchol. Jako obvykle měl Dejv navrch a na vrchol dojel první. Snažil jsem se co to šlo, ale bylo to bez šance ho dojet. Na vrcholu nás překvapilo velice málo lidí řekl bych něco kolem 15. Mělo to aspoň pár výhod, nebyla žádná řada u bufetu a bylo podstatně více místa na opalování. Dali jsme si půlhodinový relax a spánek. Milé zpestření snad jen byla nádherná cyklistka ještě s krásnější silničkou, člověk nevěděl kam se dříve dívat J. Po relaxu jsme se těšili na sjezd, který jako pokaždé stál zato. Sjeli jsme k vodní nádrži Šance, kde jsme měli ještě pauzičku. Po návratu jsme nahodili kola do nosičů a vyjeli domů. Poslední trénink před Rakouskem se vydařil.
