4.ročník PRADĚD a výlety po okolí
8. – 10.6.2012
Každým rokem je na prvopočátku akce hlavní úkol, a to sjednotit termín, který bude všem vyhovovat. Letos se nám to v celku povedlo. K našemu velkému překvapení se na akci přihlásilo 7 bikerů. (Miki, Petřík, Rostík a Peťa Kawulokovi, Hasan, David a Vašek) S účastí jsme byli mile překvapení a těšili se na super akci. Letos jsme museli, změnit ubytování, neboť naše oblíbená chaloupka byla v rekonstrukci. Našli jsme ubytování v Karlově pod Pradědem, cena i lokalita byla příjemná (přesto bych se v budoucnu vracel na chalupu u dědy Komárka). Celý týden před akcí kontrolujeme počasí a jeví se to, že po 5 letech by to konečně mohlo vyjít. Byla i varianta, že při nepřízni počasí necháme naše skvostné stroje doma a myšlenka celé akce by byla letos navždy ztracena. Počasí, i když nebylo úplně ideální, nezklamalo. (Kola jsme si vzali a nelitovali jsme) Na společném nákupu jsme se nedomluvili, a proto každý nakupuje individuálně.
Velpelteam se schází už v pátek dopoledne, neboť měl milou povinnost zkontrolovat nové útočiště, po dobu víkendu a vyřídit nezbytné věci kolem ubytování. Kolem oběda se na doporučení místního štamgasta Hasana stavujeme na oběd do restaurace u Kaštana. Do Karlova přijíždíme po domluvě s majitelem něco po 13 hodině. Fasujeme klíče, ubytováváme se a děláme blbosti. Postupem času se ozývají přes telefon další účastníci zájezdu (Miki a Petřík) popisujeme cestu a zanedlouho jsou na místě. Počasí se jeví celkem dobře jednohlasně se rozhodujeme pro vyjížďku na kole. (délka tratě byla 33Km) Někde v polovině tratě se ozývají poslední dva draci ( Peťa a Rostík Kawulokovi) Ti už vyjížďku nestihli, než jsme se s klukama vrátili z tripu kluci připravili grilované překvapení, (grilovaného třineckého psa). Při jídle koukáme na fotbal (Euro 2012), je to fraška. Večer kecáme a plánujeme co budeme dělat následující den. Je hlášeno špatné počasí. Už nevím koho napadlo jet při nepřízni počasí na hrad Sovinec a cestou zpět na Rešovské vodopády. Jdeme spát kolem půlnoci.
Ráno chčije, padla tu nepsaná hláška 10. hodina rozhodne. Počasí je celkem pořád na pytel, tak se nápad s kulturní vložkou ujal, vyjíždíme směr hrad Sovinec. Prohlídka je celkem zajímavá, ať už po stránce kulturní nebo historické apropo měli jsme i pěknou průvodkyni. Po prohlídce jedem na Rešovské vodopády. Počasí se nijak nezlepšuje, spíše naopak je to ještě horší, leje jako z konve. To nám ovšem nevadí a kluky rádi provádíme po okolí. Obvyklé parkoviště v Rešově je k našemu překvapení zpoplatněné, jsou to zloději. Sereme na ně parkujeme o 100 metrů dál ve vesnici. Kratší procházka k vodopádům se všem líbila, nafotili jsme pár pornofotek s vodopády a po prohlídce se stavujeme na jídlo. Tuto restauraci u Vodopádu známe, již jsme zde byli na jídle a můžeme ji jen doporučit. Po jídle se vracíme na chatu,je něco kolem půl 5, k našemu překvapení vylézá Oskar a je slunečno. Je celkem ještě dost času a jednohlasně se rozhodujeme vyjet ještě na kolo. Rozhodnutí padlo na Praděd. Všichni jsou nadšení z počasí rychle se převlékáme a vyrážíme. Cesta ke hvězdě je z Karlova stále do mírného kopce, je to příjemné rozcvičení na hlavní kopec dne a to výjezd na Praděd. Na Hvězdě se počasí trošku kazí. Slunko se schovalo za mraky a padla mlha. Na Ovčárně se v celkem dobrém čase scházíme všichni. Jsme zpocení a fouká ledový vítr je opravdu kosa. Poslední kopec, který nás čeká není příliš vlídný a počasí, které panuje na vrcholu to jen podtrhuje. Je velký protivítr a velmi chladno. Sedáme na naše bajky a jedeme se protrápit proti větru a únavě na vrchol. Na vrcholu se scházíme všichni v dobré náladě. Zabíráme jediné místo se stolky, ve velkém objednáváme polévky. Rychle se převlékáme do suchého, bo jsme mokří a spokojeně jíme.
Děláme nezbytné fotky do kroniky a vtipkujeme. Venku je ještě hůře než při výjezdu. Je mlha a lije. Oblékáme na sebe co se dá, vrstvíme se jako cibule bo venku je kosa jak cyp. Bylo tuším 5°C. Sjezd jsme zvládli všichni bez újmy na zdraví a někteří si i vytvořili nový rychlostní rekord. Na chatu jsme dorazili v závodním tempu, už ani nevím, kdo to tak vygradoval, ale můžu teď s odstupem času říct, že to byl šulín. Peloton 8 lidí předhánějících se na cestě muselo široké okolí celkem pobavit. Po dojezdu jsme sušili hadry, sprchovali se a připravovali něco a zub. Tentokrát měl v kuchyni službu Hasan. Celkem se vyhecoval neboť jeho uzené žebra neměla chybu. Jako kulisu jsme k jídlu měli mistrovství Evropy ve fotbale. Nezvykle na nás večer řádíme, dle zvyků třinečáků, kdo nepije, je proti nám a je politý alkoholem- můj případ. Jdeme spát něco kolem půl druhé. Večer ještě zaznamenávám přepadové komando na pokoji, kde i tichý Miki se projevuje je to celkem zážitek. Ráno snídáme zbytky jídla a pomalu balíme, budí nás krásný východ slunce. Děláme celkový úklid, Třinecká banda odjíždí ještě dopoledne kolem 11 hod. S nadsázkou můžeme říct, že s ní v závěsu odchází pěkné počasí a zase se zatahuje. Přesto máme ještě čas a domů se nám nechce se rozhodujeme na malý trip na kola. Vyjíždíme je celkem teplo a polojasno. Už se slunce čím dál tím častěji schovává za mraky. Jedeme na Alfrédku. V polovině trasy začíná chcát, přes značné ochlazení jedeme dál. Oblékáme si všechno co máme bo je kosa jak sviňa. Stejně jako předloni nám počasí na Alfrédku nevyšlo, vypadá to, že ta je pro nás zakletá. Děláme nezbytné foto a vracíme se zpět. Za jiného počasí bychom se nejspíše na sjezd těšili, ale v tomto případě klepeme kosu a těšíme se do chalupy. U auta ještě dáváme zahřívací sprchu balíme věci a jedeme domů.
Akce se opět podařila a nic na tom nezměnilo, že počasí nebylo až tak ideální. Stačí dobrá parta lidí a ihned je o zábavu postaráno.
