GROSSGLOCKNER a BAD GOISERN

3.-6.7.2010

 

V návaznosti na nově vznikající tradici Velpel teamu jedeme opět bikovat do Rakouska na nejvyšší a zároveň nejstarší silnici v Rakousku. Jedna se o královnu rakouských cyklistických kopců Alpskou vysokohorskou silnici Großglockner Strasse. Letos jsme se rozhodli jed tento kopec z opačné strany  z Jihu.
Poprvé nejedeme jen dva , ale s kamarádem Bajdou a Davidovou přítelkyní Terezkou. Všichni 4 bereme kola, i když je trochu problém sehnat další dva nosiče. Nakonec mě spasí můj otec – no spasí spíše nasere . Klasika člověk s tím počítá a nakonec se vše posere , ale i přesto ho mám rád. Po problémech s nosiči, které jsme montovali do noci u garáže, jsme nuceni jedno kolo dát do kufru, ještě že mám kombíka.
Problém s koly je vyřešen hurá na velké balení. Scházíme se večer u Kauflandu, je třeba nakoupit společné jídlo a sladkosti. Po akční nákupní horečce jsme stanovili odjezd na 7:30 ráno.
Začínám pomaličku vyzvedávat zbytek posádky začíná to Terkou, Davidem a končí Bajdou.
U Bajdy je nutno opět celé auto překopat a dát do finální verze přejezdu. Pak pan Vašek zjistil, že nemá klíče od nosičů a jede pro ně domů. Ostatní sedí na dvoře v Porubě a čekají. Vše jsme více méně zvládli s nepatrným zpožděním cca 2 hodiny. To nám, však nevadí ,je dobré, že jsme se vůbec domluvili. Cesta je po dálnici přes Brno, kde překvapivě stojíme hodinu v zácpě. Dále jedeme na Znojmo - Krems – Linz – Salzburk – Tauerský tunel ( 10Euro) – lidný – po 107 na Heligeblunt. Cesta utíkala bez problému, začíná se nám rýsovat pár společných písní, pomalu se stmívá zapadáme do prvního kempu, který nám cvrkne do nosu. Kempů tu je mnoho , nám se zalíbil hned ten první , nelze minout má na střeše napsáno CAMPING. Stavíme stan, který nikdo neví jak vypadá, jeto docela komické, nakonec se po 20 minutách povedlo postavit obr stan. Vaříme, je jasno, proto stejně polovina osazenstva spí venku.

 
Ráno je nádherné s východem slunce, ale při pohledu na hory, tam se nejspíše čertí žení , no snad se to vyčasí. Vaříme a spřádáme plány. Po jídle dáváme siestu a výjezd stanovíme na 11 hod. Příprava je nezbytná pití, tyčinky a gely. Ještě nesmí chybět společná fotka a hurá můžeme vyrazit. Terezka odpočívá v depu, hlídá nám věci chytá bronz. Cesta do Heligebluntu pozvolna stoupá a my se aspoň můžeme připravit a rozehřát svaly na to pro co jsme tu letos přijeli. Bohužel pro nás jedeme po hlavní cestě, ale vše je ok. Po cca 8 kilometrech je podél řeky cyklostezka, která vede až do Heligebluntu, ( Lze se tak vyhnout nepříjemnému stoupání po hlavní silnici do města, cyklostezka je po téměř rovině) kde je oficiální stoupaní 12% směr k mýtným branám a náš cíl kopec Hochtor. Z této strany je to na vrchol kratší, řekl bych tak o polovinu o to je však cesta prudší. Těsně před mýtnými brány nás zastihuje první bouřka, naštěstí pro nás, stojí na parkovišti nějaké  velké auto, ve kterém jsou naložené nějaké kombajny a my se do něj schováváme.. Probíhá nezbytné foto i u mýtných bran a jedeme dál do prudkého kopce. Bohužel David ze zdravotních důvodů(natržený podkolení vaz) odstupuje od našeho záměru a za Velpelteam jsem ve hře už jen já Vašek. Po kilometru našeho rozloučení se objevuje Kasereck (1913m.n.m) to je v polovině naší cesty nahoru. Tam nás zastihuje bouřka , ta trvá 15 minut nakonec se počasí umoudřilo a my můžeme opět vyjet na cestu. Bohužel pro nás se po 3 Kilometrech obloha zatáhla a regulérně lilo 45 minut. Sice jsem měl super nepromokavou bundu, ale jelikož bylo vedro na zdechnutí byl jsem mokrý od potu. Počasí se nad námi slitovalo a po zbytek cesty svítilo sluníčko. To nám sice na síle moc nepřidalo, ale aspoň se nám zlepšila nálada. Bajda je stále v předu no co už..aspoň mám pěkné fotky. Překrásné výhledy nám počasí přichystalo. Posledních výškových 200 metrů bylo úmorných a dost na krev. Když vidím cestu po které mám vyjet ,chce se mi srát..:-) Vše se nakonec povedlo a konečně jsme dosáhli našeho cíle.

 

Nemůže chybět vrcholové foto a průjezd na druhou stranu tunelu. Rozkryje se nám nádherný pohled na další údolí a další kopce. Lze vidět nevyšší bod této cesty Edelwespitze. Síla na sjezd a následný výjezd jsou ty tam. Navíc se na nás z druhého údolí valí bouřka, mraky jsou černé a bouří. Nezbývá nám moc času děláme fotky a oblékáme se v restauraci na sjezd. Na ten se těšíme nejvíce sjezd až do kempu trvá hodinku a za zády máme strašáka ve formě bouřky, které nemůžeme ujet. Po dojezdu jsme se ptali Davida jak se mu jelo, naštěstí pro něj to bylo pořád z kopce, takže pohoda, v nedalekém městečku nakoupil nějaké dárečky, pro svou milou a nějaké šťastné lidi. Scénář z loňska se opakuje po dojezdu cca 20 minut začne chcát. Bohužel pro nás  je stejný scénář i u stanu po půl hodině protéká i stan téměř všude.
Řešíme co budeme dělat a jak bychom spali, ale počasí se nad námi opět slitovalo a bere nás na milost, přestává chcát. Spím s Bajdou v autě a Dejv s Terkou ve stanu, který je do deště absolutně na hovno. Máme na to smůlu, ale co už…Počasí se celou noc drželo, a prší až nad ránem asi 30 minut. Vstáváme do nádherného východu slunce , noc jsme přežili relativně v suchu, balíme věci a jedeme do další bikové oblasti Bad Goisern( Solné jezera) Jedeme směr Spittal po 105 a 106 na Bad Gastein u města Malnitz je nutno se nalodit na vlak , který nás tunelem přes hory a kopce převeze 100km. Jiná cesta, v horách nevede lístek na auto v info centru stojí 14 a na nádraží 17 Euro a celková jízda trvá do 20 minut. Dále jedeme směrem na Salzburk a dál je směr na Bad Goisern. Vítá nás krásné počasí a překrásné městečko Bad Goisern. Zastavíme na velkém parkovišti u infocentra. Parkoviště je zdarma, bereme mapy oblasti, dofoukáváme kola, oblékáme se a za slunečného svitu se chystáme na projížďku po okolí. Po hodině a jídle jsme připraveni vyrazit.

Cesta vede po pěkné cyklostezce kolem hlavní silnice a asi po 3 km odbočuje vpravo do velkého a prudkého kopce. Bohužel pro nás se dnes počasí na nás vyřádilo, během pár minut se ze slunečného počasí stává počasí deštivé. A během chvíle se spustí nekompromisní liják. Jsme mokří do nitky, schováváme se v nějaké lesní kůlně. Zde se rozhodujeme jak to uděláme dále, David byl na počasí naštvaný, není se čemu divit. Bohužel poslední den se nevyplatil, nemělo už smysl se vracet k autu byli jsme 100 výškových metrů od jeskyní ve skále, do kterých jsme nakonec dojeli. Stálo to za to, byla to nádherná projížďka nitrem jeskyní s nádhernou vyhlídkou na Bad Goisern. Udělali jsme nezbytné fotky okolí a luxusní pózovačky a vydali se k autu. Nutno dodat, že v této oblasti se jezdí jeden z velmi náročných MTB závodů Salzkammergut trophy, jak napovídají cedule z posledního ročníku, které nikdo neodstranil Ochladilo se řekl bych o 10°C, no teplo vypadá jinak. Na parkovišti pod přístřeškem se převlékáme, přebalujeme auto kompletně na cestu domů. Po sbalení se ještě projdeme v blízkém okolí a dáme si večeři na cestu v turecké restauraci. Cesta probíhá poměrně v klidu. Bajda by se rád podíval do Vídně a vlastně by vůbec nejradši nejel domů. Přidává se k nám při zpívání, nakazili jsme ho.:-)Všichni padají únavou. Řídit budu já s Davidem, střídáme se cca po 3 hodinách, jak už to máme nacvičené. Když řídí David, Terezka na něho dohlíží a nespí. Dělá mu společnost a naviguje.Nakonec se povedlo zajet i do té Vídně, ale Vašek a Bajda to prospali, David špatně odbočil, cesta byla v rekonstrukci a orientace zhoršená, byli jsme na okraji města v nějaké čtvrti a vraceli se zpět na místo špatného odbočení asi 50km. David s Terkou nechtěli kluky budit z roztomilého spánku a za to jim nikdo nevěří, že jsme zajeli do Vídně.  Někde u českých hranic bych  měl vystřídat  Davida,ale po každé nějak odpadnu. Dokonce bez toho aniž bych o tom věděl, natankovali benzín. Vzbudil jsem se a pak zase tvrdě usnul.  Vystřídali jsme se až za Brnem. Spokojení jsme domů přijeli v pořádku. Výlet do Rakouska se opět povedl, i když počasí nám zase ukázalo kdo je pánem jakéhokoliv tripu. A je třeba počítat  u každého tripu s mokrou i suchou variantou.

 

Trasa, náklady a mapa

 Dálniční známka Rakouska 10denní (10Eu) + 2 noci v Kempu (10Eu/osoba) + 10Eu/auto 2 dny+ Přejezd tunel (14 Eu/auto) + Tauerský tunel (10 Eu) + 2000kč společné jídlo + benzín společný (4000Kč) ´= po rozpočítání cca 2100Kč na hlavu.( bez suvenýrů)