EUROTRIP  2010

31.3. – 5.4.2010

Jeto konečně tady další  z mnoha domluvených velkých akcí Velpelteamu. Letos jsme si s klukama   naplánovali specifickou akci s názvem  Eurotrip 2010 , jedná se o objetí více než 6 státu západní Evropy a spojení tzv. Evropského kolečka. Bylo v plánu projet státy a navštívit pro nás zajímavá místa ať už z pohledu historického nebo jen tak zajímavého.Tyto státy jsou následující ( Německo, Belgie, Holandsko, Lucembursko, Francie, Lichnštejnsko, Švýcarsko,  Rakousko a zpět do ČR)

 Odjezd je stanovený na sedmou hodinu večerní, neboť všichni bez výjimky mají  povinnosti , které je nutno do odjezdu splnit. Nakonec máme pouze půl hodinové zpoždění oproti původnímu plánu, což je  zatím rekord.:-)  Musíme však ještě jet pro posledního člena Velpelteamu Hasana.  Kufr máme plný k prasknutí jídla a sladkostí bez ,kterých by to snad ani nešlo a auto z venku vypadá jakoby jsme jeli dobýt severní pol. Večer je naplánován  přejezd k mé dlouholeté kamarádce, kterou jsem nějaký Pátek neviděl( přesněji 13 let) do Jablonce nad Nisou , kde taky přespíme. Cesta až do Hradce Králové utíká velmi rychle , ale za Hradcem se z cesty stává maratón řazení 4 a 3 mezi vesnicemi. Vypadá to, že mají chlupatí nějakou  akci , protože kontrolují na každém kroku. Proto se snažíme jet předpisově a náš dojezd do cíle se značně protahuje. Už se zdá , že si chlupatí dali pauzu na  kafe proto mi z nepochopitelných důvodů ztěžkne noha u plynu a konečně jedeme trošku svižněji . Radost z rychlé jízdy mi jen kazí blesknutí v podobě fotoradaru u nějaké  prdele. Letos v rámci akce VELPELTEAMU máme zavedenou novinku. Vezeme si sebou plechovou kasičku do ,které za každé sprosté slovo  dáváme 10Kč. Proto asi nikoho zvlášť nepřekvapí, že generálním sponzorem „ Sprosté ´´ kasičky je Vašek . Do Jablonce nad Nisou dojíždíme s nepatrným spožděním asi 2 hodiny něco po půl 1. Jsme srdečně přivítání a pohoštění, všichni kecáme do brzkých ranních hodin.

 Všichni vstáváme po velmi krátkém spánku úplně mrtví, proto není divu, že náš plánovaný odjezd se nám o 3 hodiny opozdil. V jablonci nakupujeme poslední nezbytnosti, snídáme a vyrážíme směr Berlín. Čeká nás 350Km  plus mínus 4 hodiny. Cesta utíká velmi rychle a náš slovník pod výhružkou pokuty 10Kč se velmi změnil. Dle tištěného itineráře si pročítáme co všechno chceme, vidět je toho mraky. Máme trošku obavy z pokuty, neboť do Berlína mohou auta pouze s ekologickou nálepkou, kterou  překvapivě nemáme. Nakonec naše starosti nebyly vůbec na místě, neboť to měli velmi dobře značeno značkami, kde jaké  auto může či nikoliv. Nakonec stojíme v Berlíně u Lídlu.  Pěšky vyrážíme k historickému mostu a televizní věži. Stejně jsme  nuceni koupit  1- denní lístek na bus, vlak a metro, který stál  17 Euro( ale vyplatilo se to) , neboť všechny pro nás cílené místa jsou rozptýleny po celém městě. Chtěli jsme navštívit jen pár, pro nás zajímavých míst, ale  naše spací  spojka Boris Čurilenko neodpovídá  rozhodujeme se prohlednout všechno co se dá. I za cenu toho, že se vyspíme někde po cestě v autě.  Navštěvujeme Charlie point  což je původní přechod mezi Východním a Západním Berlínem a zbytek původní Berlínské zdi. Braniborská brána a sídlo evropského soudu nemůže chybět. Při přestupování na Berlínském nádraží jsi člověk musí  uvědomit, že jejich nádraží jsou vůči našim obrovské až 5- ti patrové. Pak se totiž může stát, že  pro nás vhodný spoj hledáme hodinu. Za tmy  navštěvujeme televizní věž, která je 368 metrů vysoká , která má ve 207 metrech restauraci a rozhlednu na celý Berlín. Vstupné bylo 10,5 Euro. Vzhledem k tomu, že jsme byli už unaveni a velkému zástupu lidí ( špatný systém pouštění lidí) jsme nafotili nezbytné fotky a pomalu se přibližovali k místu , kde jsme parkovali.

Systém na televizní věži – Po zakoupení lístku s určitým kódem,  se vyjde do prvního patra ,kde na velké světelné tabuli se objeví číselná řada kódu lístku. Pouští se pouze 15 lidí na 10 minut. Na info centru získáváme chabou  orientační mapu, podle které se snažíme najít naše auto, ještě že si Dejv pamatoval budovy a ulice kolem dokola, proto jsme nočním Berlínem a jeho pochmurnými uličkami bloudili jen 20 minut. Naše spojka na spaní, které jsme měli domluvené v Hamburku se už neozvala, a tak není divu , že o  plánu na dalších pár hodin bylo rozhodnuto. Jeli jsme dál  podle plánu směrem na Amsterdam a jeho okolí a ušetříme si patřičný čas, který nám tak chybí. Přejezd z Hamburku do Amsterdamu je akční, za volantem se střídáme a každý řidič si pouští hudbu na plné pecky , aby neusnul a zbytek posádky spí jako zabitá. Nad ránem stojíme asi 70 Km před Amsterdamem. A na pár hodin dospáváme spánkový deficit.

  Kolem 8 hodiny ráno se probouzíme do krásného oparu. Dnes je v plánu Amsterdam a jeho okolí. První zastávka po okolí je Naarden, kde se narodil Jan Amos Komenský, kde má taky své mauzoleum a taky pomník. Velice krásné městečko to je. Na takové maloměstečko tu je neobvykle mnoho lidí a policajtů. Nakonec se dovídáme, že je nějaký svátek na , který má přijet samotný prezident Nebo nějaký hlavoun? Holandska. Všichni kolem nás ve společenském oblečení jen  tři exoti v outdoorovém oblečení ihned jsme středem pozornosti a dva policajti si nás se zájmen prohlížejí. V mžiku se stáváme mediálními hvězdami, kdy u památníku Amose si nás  fotí fotograf pro místní noviny. Je to krásné městečko typické pro Holandsko. Bohužel nemáme tolik času kolik bychom potřebovali a , tak jdeme k autu a jedeme směr Amsterdam centrum. Je špička a přesto , že je to 5-ti proudá silnice, tak je  ucpaná. Někde v centru parkujeme kde to jen jde. Důležité pro nás je infocentrum, které po asi  půl hodině nacházíme na centrálním nádraží. Všude jsou mraky kol prostě jiný svět. Zdá se , že tu je jen jedno velké infocentrum a to na  tom centrálním nádraží , protože kohokoliv se ptáme všichni nás odkazují právě tam. Systém v infocentru nám připadá trošku na hlavu, ale nezbývá než čekat, všude jsou  mraky lidí, ale dle lístku který nám to vyplivlo je před námi asi 100 lidí, což je kapku hodně. Chceme si vzít aspoň mapu, ale ta se platí, takový hnusný nakopírovaný cár papíru stojí 2,5 Euro. Znechuceni infocentrem kraválem a mnoha lidmi se vydáváme na pospas osudu. Jdeme tam, kde je nejvíce lidí, ke všemu je  ještě centrum rozkopáno a tak to  kazí celkový dojem. Jdeme zdá se hlavní magistrálou, kde je obchod na obchodu něco jako Stodolní v Ostravě. Koukáme do  shopů na produkty z Canabisu ( žvýkačky,lízátka, čokolády no mazec) Naše hlavní třída nás vyplivuje u muzea voskových figurín Madam tusie. Rozprostírá se tu velké náměstíčko plné všelijakých umělců a kouzelníků. My však jsme nuceni si vzít drožku a jet k autu, ta nám ušetří přes 30minut času než bychom se vymotali z centra. Fotek z drožky máme mnoho, auto jsme v klidu našli a přejíždíme do Bruselu , kde máme domluvený nocleh. Voláme a zjišťujeme nemilé zprávy. Borec se kterým jsme byli domluveni zapomněl na to , že dojedeme a je v práci.  V tu chvíli se nám snaží najít levný hostel, ale po  5 neúspěšném pokusu přestane komunikovat. Není divu, že nešel sehnat Hostel, ve městě je nějaký Fotbalový turnaj a hostely jsou plně obsazeny. Po nezdarech hledání Hostelů proklínáme Pítra do  šestého kolena a nasraní a unavení jedem  směrem do města Bruggy a těsně před městem na odpočívadle trávíme už druhou noc v autě.

 Ráno stáváme něco po  7 hodině. Kolem 8 hodině parkujeme  někde v centru města Bruggynna krásném velkém parkovišti zdarma. Kolem jsou historické budovy a my s velkým překvapením zjišťujeme , že se jedná o psychiatrickou léčebnu. Dali jsme si rychlou , ale krásnou prohlídku historickým městem, které se taký přezdívá Benátky severu. No prostě nádhera více víz.fotky. Za necelou hodinu a půl jsem už vyjížděli směr Brusel. Po včerejším zklamání v Amsterdamu jsme se  po válečné poradě dohodli, že do centra Bruselu nepojedeme, protože to včera byl zmatek nad zmatek. Proto jsme si místo Bruselu dali malou  zajížďku do nádherného historického města Gent . Nic krásnějšího jsem neviděl, jen celkový dojem z města trošku ničil fakt že kolem historických budov  bylo staveniště a kolem dokola bahno.Další malou satisfakcí místo Bruselu byla návštěva města Waterloo. Příjezd do Waterloo byl celkem bez problému, jen najít místo, nebo-li přesně řečeno kopec , kde byl Napoleon poražen( Butte du Lion) se zdálo být nadlidský výkon. Nakonec i po malé nápovědě ve formě člověka na zahradě , který nám lámanou angličtinou poradil. Počasí se nám trošku kabonilo, proto jsme si rychle koupili lístek, ten stál 9 Euro a běželi rychle udělat pár porno-fotek na památku. Do auta jsme dorazili těsně před  velkou průtrží mračen. Spokojení splněním mise jsme pokračovali dále dle našeho plánu a vyjeli směr Lucembursko. K večeru dojíždíme do Lucemburska dáváme hodinovou procházku po městě a za úplné tmy navštěvujeme kostel, kde k našemu štěstí probíhá nějaká mše, nemusím říct, že tam mše stála zato moc pěkné. Pomalu voláme naší domluvené spojce na spaní, ře jsme už na cestě, ať s námi počítá,ale k našemu překvapení volané číslo neexistuje . V pozdějším čase z emailu zjišťujeme, že náš kontakt se upsal a napsal nám o jednu číslici navíc proto to nefungovalo. Bylo jasné kde asi zase skončíme opět v autě. Jsme unaveni a dojebaní jak cyp. Při vjezdu do Francie nás k našemu překvapení na  hranicích  berou policajti.  Docela nás to překvapilo neboť jsme v evropské unii, ale to jim nebránilo se kouknout do kufru a Hasanovi dokonce i do batohu , kde měl posrané trenky:-) Nakonec vše proběhlo bez problému a my jsme mohli vyjet opět za dobrodružstvím.

  

 V rámci plánu  bylo ještě  prohlídka Štrasburku, ale vzhledem k tomu, že náš kontakt je mimo hru, nočním Štrasburkem pouze projíždíme. Volíme tedy noční přejezd do Švýcarska.  Při výjezdu nás opět zastavují na hranicích ze Švýcarskem celnicí. Tentokrát je však jejich kontrola důkladnější. Musím jim otevřít kufru k jejich překvapení jdu pouze v trenkách.  Prokopávají celý kufr , neodpustili si  ani prohrabání Hasanovi tašky s trenkami a trapné otázky typu…..Proč jedeme tři, kolik máme peněz, za jakým účelem jedeme z toho směru, odkud máme ty dárky , máte  nějaký Canabis, odkud a kam jedeme a proč? Nakonec vše dopadlo v pohodě, střídáme se za volantem a jedeme směr Rýnské vodopády, někde na půl cesty už nikdo nemůže. Parkujeme někde u nějakého domu ,někdy kolem půl 2.  A jdeme všichni na půl zlomení spát. Venku opět prší.

Ráno je hektické, vstáváme něco po půl 9 jsme překvapivě všichni rozlámáni. Jedeme směr Rýnské vodopády , kde značení k nim je velmi dobré, cestou si dáváme kulturní vložku ve stylu tančení na Love Parade. Parkujeme na odstavném parkovišti nad vodopády, parkovné je 3 Eura. Je nádherně , když se mraky honí fotíme co to dá ,jeto nádherný  přírodní skvost,je sice málo vody, ale i přesto je to rachot. Po 2 hodinové pauze jedem směr Bodamské Jezero a Konstanz( Kostnice) Do Konstanz dojíždíme trošku později než bychom chtěli a to kolem půl 5, protože jsem v navigaci měl výběr ze dvou měst jménem Konstanz a k naší smůle jsem vybral to špatné, proto nás to odklonilo asi 200km od původního cíle. Naštěstí  cestuji s lidmi, kteří jsou mi velmi blízcí a Já jim taky, že mě nekamenují hned v autě, ale až postupem času. Parkujeme na centrálním parkovišti v centru Konstanz, které je zdarma a nelze minout. V Konstanz navštěvujeme české muzeum s českou průvodkyní Jana Huse. Fotíme Bodamské jezero a samozřejmě i Koncil, kde byl Jan Hus upálen.

Jedeme na trajekt , který nás přepravuje přes jezero ,cena trajektu byla 10 Euro pro auto + 3lidi. Za tmy dojíždíme do města Fussen, kde je pohádkový hrad Neuchswastein, což je jedna z naších posledních zastávek. Máme sice kousek od Insbrucku domluveno ubytování, které je na 100% domluvené neboť nám samotná Angelika volala ,kde jsme tak dlouho. Nakonec se rozhodujeme přespat v Fussenu, abychom se následující den nemuseli vracet. Najít ubytování není až taková sranda ,jak jsme si mysleli. Projeli jsme snad celé  město, ale nikde nic, nakonec po intenzivním hledání, asi  hodinovém jsme našli Hostel u Turka. Brali jsme ho všemi deseti cena byla přiměřená 18 Euro za noc se snídaní za 20Euro. Musím říct, že v tuto chvíli nám bylo jedno kolik to bude stát, ale přespat další noc v autě to by byl maras. Ubytování u Angeliky jsme odvolali, ikdyž bylo z těch čtyř jediné, které nám za celý trip vyšlo. Konečně dáváme sprchu , spíme na pokoji s Číňanem. Vyčerpání , jdeme spát kolem 22 hodin.

 Ráno vstáváme kolem 8 hodin, jsme dobře vyspáni. Jdeme na snídaní,  je to pohádka konečně si připadáme jako lidi. Loučíme se s Turkem  a jedem na hrad, kde necháváme auto na odstavném parkovišti( 3Eura) Kupujeme lístky + český překlad (10Euro) a pomalu jdeme po cestě k hradu, cesta trvá asi 15 minut. Před hradem se tvoří fronta, není divu hrad je překrásný, děláme nezbytné fotky a čekáme kdy na nás přijde řada. Po 15 minutách je to tady, prohlídka trvá necelou hodinu , nádherné místo. Děláme nezbytné fotky uvnitř i v okolí hradu. Do auta dorážíme s deštěm. Cesta utíká rychle, plní dojmů a nových hlášek se bavíme až domů. Doma jsme kolem 23 hod.

 

Trasa, náklady a mapa

Celkově za benzín 9985 Kč ( najeto 4500Km)+ poplatky za vstupném+mýtné a parkovné + jídlo+ sladkosti. Celkové náklady na jednoho  činili 3333kč+ 3200 = cca 6500Kč Ostrava →Jablonec nad Nisou→Berlín→Hamburk→Amsterdam→Brusel Bruggy→Gent→Waterloo→Lucembursko→Strassburg→Konstanz(Bodamské jezero) Fussen(Neuchsvastein) → Ostrava